Pár rad pro správný výběr kola

V první řadě je třeba si určit, jak a kde budete kolo používat a k čemu Vám má Vaše nové kolo sloužit.

A) HORSKÉ KOLO (MTB): Horské kolo je konstruované speciálně pro jízdu v náročnějším terénu. Na tomto kole se dá jezdit samozřejmě i po silnicích a cestách, ale svou konstrukcí a typem pneumatik je určen především do náročnějšího terénu. Záleží potom na výbavě (cenové kategorii kola), pro jak náročný terén je určeno. Většina horských kol bývá vybavena odpruženými systémy (přední odpružená vidlice nebo přední a zadní odpružení), které lépe pohlcují nárazy a vibrace způsobené terénem. Horská kola se dělí na dvě základní skupiny, na kola s pevným rámem a kola celoodpružená.

B) TREKKINGOVÉ, KROSOVÉ A FITNESSOVÉ KOLO: Trekkingová a krosová kola jsou vhodná pro jízdu na silnici, na zpevněných polních a lesních cestách a krátkodobě lze tato kola využívat i v nenáročném terénu mimo cesty. Konstrukce rámu je přizpůsobena pohodlnějšímu-vzpřímenějšímu posedu jezdce oproti kolu horskému. Tento typ kola je charakterický svojí výbornou ovladatelností, pohodlností a bezpečností. V poslední době je velmi populární a je přímo předurčen pro cykloturistiku. Trekkingová a krosová kola vycházejí z jedné geometrie rámu, liší se však výbavou. Trekkingové kolo lze získat vybavením krosového kola doplňky a příslušenstvím (blatníky, svítilny, nosič atd.). Fitnessové kolo je kompromisem mezi silničním a krosovým kolem, rám vychází z geometrie silničního rámu, hlavní rozdíl je však v použití rovných řídítek a na ně přizpůsobených komponentů.

C) SILNIČNÍ KOLO: Nejrychlejší,nejlehčí a nejaerodynamičtější typ kola. Tato kola jsou určena pro sportovní jízdu na silnicích. Silniční kolo se vyznačuje úzkými plášti, které jsou vysokotlaké a redukují tak valivý odpor na minimum. Silniční kolo je stavěno tak, aby jezdec dosahoval co nejvyšší možné rychlosti a tomu je celé přizpůsobeno. Nízko položená, zahnutá řidítka poskytují jezdci dobrou oporu pro stoupání , sprinty, ale také lepší posed z hlediska aerodynamiky.

Pakliže jste si vybrali typ kola, je velice důležité zvolit také správnou velikost.

U horských a trekingových kol se tento údaj uvádí většinou v palcích. U silničních kol je tento údaj uváděn v centimetrech u tzv. slopingové geometrie rámu se používá písmen S-XL (a to pro všechna kategorie kol).

Další udávaný rozměr, se kterým se u kol můžete setkat, je průměr kola.
Běžně se můžete setkat s těmito rozměry:
12", 16", 20", 24" - dětská kola
26",27,5",29" - dospělá kola (většinou horská)
28" - trekkingová a silniční kola

Máte-li vybrán příslušný typ kola a velikost, je potřeba se rozhodnout pro variantu rámu.

Rámy se obecně rozdělují na dva typy:
- pánský
- dámský
Muži preferují tzv. pánskou variantu rámu, ale ženy ne vždy volí dámskou variantu rámu. Zejména sportovně založené ženy často volí pánskou variantu rámu vzhledem k jejich pevnější konstrukci.

SPRÁVNÝ POSED NA KOLE

Správný posed je na kole vskutku veličina číslo jedna. Jeho správné nastavení vám umožní vyvarovat se mnoha nepříjemností, od posměšných pohledů, až po zničená záda a neefektivní šlapání. Zkrátka, zásluhou špatného posedu budete vypadat na kole jako naprostý amatér, pojedete pomaleji a dříve se unavíte. Nebude vám nic platné, že máte kolo, na které jiní neušetří třeba za celý svůj život.

Sedlo vodorovně
Sedlo má být vodorovně. Ani špičkou dolů, ani nahoru. Pokud ho budete mít "do kopce" (špičkou nahoru), tak si vaše cenné pohlavní orgány užijí, zadek bude klouzat dozadu a budete mít snahu se neustále rukama přitahovat dopředu. V opačném případě se sedlem "z kopce" (špičkou dolů) se zase budete neustále rukama odtahovat. V obou případech vás mohou začít bolet ruce a břišní svaly a vy nemusíte chápat proč. Přesto je potřeba říci, že když ne sedlo naprosto vodorovně, tak spíše mírně (ale opravdu mírně a neznatelně) skloněné dopředu. I tak si ho někteří závodníci montují. Především však s ohledem na typ, měkkost a profil sedla.

Jak vysoko?
Toto je zásadní veličina. Sedneme si na kolo a jednu z klik dáme rovnoběžně se sedlovou trubkou (to je ta, ve které je zasunuto sedlo). Položíme nohu (v botě) na pedál patou. Noha pod kolenem se nám musí při pohybu dozadu mírně propínat. Nesmí být zcela natažena ani více skrčena. Pokud budete mít nohu zcela nataženou, budete mít sedlo příliš vysoko a můžete na kole při jízdě tzv. přesýpat. Tedy zadek se vám bude přesouvat ze strany na stranu.
Pro správné nastavení výšky sedla předpokládáme, že máte správně vysoké kolo. U horského kola dnes neexistuje zásadní pravidlo, jak vysoké kolo má být. Je to způsobeno mnoha variantami staveb rámů. Již dávno se kola nevyrábí pouze s klasickým trojúhelníkem hlavních rámových trubek. Jsou kola slopingová (horní rámová trubka je dozadu skloněna), různě odpružená a podobně. Velikost kol také mnoho výrobců měří odlišně. Dříve se měřilo zpravidla od středové osy po osu horní rámové trubky. Dnes někteří uvádějí rozměr od středové osy po horní okraj sedlové trubky rámu, která může pod sedlem značně přesahovat horní rámovou trubku. V zásadě můžeme doporučit, a to také z estetického hlediska, že sedlovka by měla být vysunuta z rámu alespoň 10 cm, spíše více. Současně preferujeme kolo co nejmenší s ohledem na tuhost rámu. Menší kola také vypadají lépe. Pokud budete mít kolo menší, řídítka budete mít níže než sedlo (nebo alespoň ve výši sedla), což je správné.
Dejte pozor na limit maximálního vytažení, který bývá na sedlových trubkách označen. Překročíte-li ho, můžete poškodit rám v místě upnutí sedlové trubky sedlovým šroubem v rámu, což se často děje, zvláště u duralových rámů. Správně má být sedlovka zasunuta minimálně tak, aby její spodní okraj byl alespoň trochu pod dolním okrajem horní rámové trubky. Jestliže jste však přesto nuceni vytáhnout sedlovku až po limit, je na zvážení, zda kolo není na vás příliš malé a tím i současně krátké. Ne vždy se dá dohnat příliš krátký rám delším představcem, který uchycuje řídítka k rámu. Vytažení sedlové trubky vzhledem k vaší postavě si v obchodě vyzkoušejte.
Zapomeňte tedy na různé chytré poučky. Jedna z nich třeba radí, že si máme stoupnout obkročmo nad kolo a mezi rozkrokem a horní rámovou trubkou má být určitá vzdálenost. To je tvrzení dosti nepřesné a právě s ohledem na různé stavby rámů často nesmyslné.

Poloha chodidla na pedálu
Sedlo již máme správně vysoko a tak se podíváme, jak jsou umístěna vaše chodidla. Protože většina z vás již používá nášlapné pedály, tak je potřeba začít u zarážek, které se šroubují na boty. Namontujeme je pouze zhruba a dobře utáhneme. Pokud šrouby přitáhneme zlehka a zarážka se vám na botě bude hýbat, může se vám stát, že nohu z pedálu již "nevycvaknete". Nohu musíte mít na pedálu absolutně rovně, rovnoběžně s klikou. Jinak třeba budete šlapat s koleny od sebe. Kloub palce na chodidle má být nad osou pedálu. Ani před ní, ani za ní.

Posouváme sedlo
Teď ještě musíme zkontrolovat, jestli máme ve správné poloze sedlo (vodorovný posun) s ohledem na pedály. Kliku otočíme do vodorovné polohy a nohu zacvakneme do pedálu. Vezmeme provázek se závažím a ten přiložíme na špičku kolena. Dole nám musí procházet provázek středem osy pedálu.

A co řídítka?
Tak tady to již může být trochu individuální a můžete se řídit svými pocity. Přesto však je velmi důležitá správná poloha brzdových pák. Zjistíme ji tak, že si na kolo sedneme, ruce položíme na řídítka a natáhneme prsty rovnoběžně s rukou. Brzdové páky by se nám měly lehce opírat o spodní část prstů. Při takto nastavených brzdových pákách nebudeme muset ruce při brždění na řídítkách zbytečně přetáčet. Správná vzdálenost a výška řídítek vůči sedlu je trochu kompromisem a můžete se řídit podle toho, jak se vám na kole dobře sedí. Závodník je více natažen a skloněn , s ohledem na aerodynamiku. Snažte se, abyste nevypadali na kole narovnaní jako za kuchyňským stolem, nebo nebyli příliš nataženi. Když si nastavíte správný posed kola podle našeho návodu, určitě budete spokojeni. Budete si možná zpočátku muset na nový posed zvyknout, protože jste do této chvíle seděli na kole špatně, ale za krátko poznáte, který posed je lepší. Není to vlastně náš návod, ale zkušenosti celé generace cyklistů, které rozhodně platí i dnes pro horská kola. Je totiž jedno, jestli jedete na silničním, dráhové, cyklokrosovém nebo horském kole. Vždy musíte šlapat správně a vaše svaly musí být v optimální poloze. Jenom tak podají ten nejlepší výkon a unaví se později, než při nesprávném posedu.

Několik rad na závěr…
Nastavte si doma posed podle našeho návodu, dejte si do kapsy potřebné nářadí a jeďte se projet. Zkuste si, jak se vám jede a posed průběžně dolaďte. Než prodáte své staré kolo, na kterém se vám dobře sedí , změřte si na něm základní vzdálenosti. Výšku sedla od středové osy a vzdálenost špičky sedla od řídítek. Rozhodně neměřte výšku sedla od země, protože takřka každé kolo má střed umístěn od země v jiné vzdálenosti. Záleží to na geometrii stavby rámu. Na novém kole budete sedět stejně dobře a ušetříte si práci s nastavováním stejného posedu na novém kole.
Když už hýbete se sedlem nahoru a dolů, namažte si sedlovou trubku v délce, která je zasunuta v rámu, vazelínou. Za dva roky se rozhodnete ji vyndat a můžete být překvapeni, že vám do rámu "zaroste" tak, že vám nic nepomůže ji vyndat. Mažte ji i v průběhu roku, zvláště tehdy, pokud jezdíte i v zimě.
Správný posed není pro vaše svaly vše. Ještě musíte dobře šlapat. Na kole se sedí klidně a snažíme se, aby kolo poháněly jen nohy a ne pohyby celého těla. Chodidlo na pedálu musí být v každé poloze otočení klik mírně skloněno dopředu. Neprošlapáváme tedy na paty dolů, ani nešlapeme příliš špičkami. Pro nácvik správného šlapání je vhodná jízda na cyklistických válcích, které nekladou při jízdě takřka žádný odpor. Používají se především pro rozjíždění (zahřátí organismu) před závodem, ale i pro nacvičování krouživého pohybu nohou a pro zrychlení frekvence šlapání (na lehčí převod).
Řídítka musí být dostatečně široká. Ne moc úzká, abychom neměli ruce moc u sebe, stlačovali si hrudník a špatně dýchali. Ani ne moc široká, aby se nám s nimi dobře manévrovalo například mezi stromy. V zásadě trochu širší než naše ramena.

Karlovarský kraj

 

 

 

Cyklosport LBK